Internet je bezpochyby něčím, co využívá naprostá většina z nás každý den. Potřebujeme jej v práci, doma nám pak slouží k zábavě i jako zdroj informací. Díky sociálním sítím pak můžeme bez problémů komunikovat s rodinou a přáteli, bez ohledu na to, kde právě jsou. Ovšem, jak už to bývá, situace není zcela růžová. Ukázalo se, že na internetu i na sociálních sítích může velmi snadno vzniknout závislost, zvláště pak mezi mladými lidmi. A její příčiny jsou poněkud děsivější, než se na první pohled zdá.
Když totiž komentujeme či přidáme příspěvek, na který někdo zareaguje, náš mozek uvolní do krve hormony štěstí. Ty způsobí, že se cítíme spokojení a máme z toho radost. To je celkem obvyklá reakce na pozitivní podnět, ovšem při opakovaném používání internetu či sociálních sítí se může stát, že se právě tyto aktivity stanou hlavním zdrojem tohoto hormonu. A čím aktivnější na nich budeme, tím více se jej uvolní, a tím spokojenější budeme. Pokud pak nastane výpadek, budeme se cítit nespokojeně – jednoduše řečeno, budeme mít absťák.
Je tedy jasné, že je dobré se tomu vyhnout a předejít dřív, než se situace do takovéto fáze dostane. Měli bychom tedy nastavit jasná pravidla hned na začátku. Tato závislost se totiž rozvíjí naprosto nepozorovaně, a člověk si ji neuvědomuje. A i když o ní ví, často ji nepovažuje za něco špatného. Co tedy dělat?
Tím hlavním je najít si jiný zdroj těchto hormonů, ideálně takový, který nevyužívá žádné technologie. Může to být běhání, ale také například skládání skládačky, sbírání prakticky čehokoliv, záleží opravdu jen na nás a na našich možnostech a zálibách. Tak budeme mít jistotu, že si i bez internetu nebudeme připadat naštvaní a nervózní.
Dále je to také monitorování, kolik času denně na síti strávíme. Dobré je založit si deník, kde si budeme svá čísla každý den zaznamenávat. Budeme tak mít jasný přehled o tom, zda to nepřeháníme a zda bychom neměli ubrat. Co si totiž budeme povídat, zírání na obrazovku není ani zdaleka ta nejzdravější činnost.
